Angličtina Siblíková

Halloween 2013

Stmívá se. Naše děti, díky dokonalým maskám proměněné k nepoznání, pomáhají rozsvěcovat desítky svíček rozmístěných všude po domě. Nejkrásnější jsou ale ty ve vydlabaných dýních umístěných před dveřmi našeho domu. Blíží se pátá a já už jen kontroluji, jak to vypadá zvenčí. Musím spokojeně konstatovat, že číslo 42 prostě nelze přehlédnout. Náš dům zářící do tmy zdaleka a přitahuje první návštěvníky našeho mejdanu... A už přicházejí. Rodiče mi předávají svoje děti a neuvěřitelně nádherné dobroty, které s nimi napekli. Každou originální dobrůtku okamžitě opatřujeme připravenou jmenovkou ve tvaru malinkaté dýně, aby každý věděl, čí skvost to zrovna pojídá...

Takže zpět do reality. V dýni přede dveřmi nesvítilo vůbec nic. Ani nemohlo, protože jsme ji nestačili vydlabat. Honza na ni tedy v rychlosti přilepil alespoň fake face. Stihl i ozdobit skleněnou výplň pavučinou. Ale pak už jen se mnou pobíhal po domě a plnil moje příkazy, které jsem na něj poněkud hystericky chrlila. Naše děti už víc než hodinu nevyšly z koupelny a naprostá většina mých domluvených pomocníků vlivem nějaké podivné shody okolností prostě nedorazila včas. První děti v krásných maskách přišly naopak ještě před pátou, já jsem jim bleskově odebrala napečené pavouky, zrakvené broučky a všelijakou další havěť a pak slučovala a přemisťovala připravená stanoviště, ke kterým jsem bohužel neměla koho postavit.

Když jsem probíhala přes halu, ve které bylo čím dál tím více dětí trpělivě a tiše čekajících ve svých nádherných maskách, ignorovala jsem výkřiky své prostřední dcery, která se mě už druhou hodinu snažila přesvědčit, abych jí šla nasadit umělé monstří duhovky, protože se pohádala se svou starší sestrou. Odešla jsem překontrolovat naši pokladovku, kterou jsme kvůli dešti museli upravit a přesunout ze zahrady do domu. Nadechla jsem, zavřela oči, zhluboka vydechla a vykročila pozvat již mírně netrpělivou chásku dovnitř do pokoje.

Všichni dobří i zlí duchové ale nakonec stáli při mně. Mariánce jsem nasadila jen jednu rudou duhovku, což výsledný efekt možná ještě umocnilo. Pozdě, ale přece, dorazili i pomocníci, se kterými jsem ani nepočítala, takže připravená stanoviště měl kdo obsluhovat. Když se v místnosti zničehonic objevil Wašeq ve vlastnoručně vyrobené zakrvácené zástěře, spadly ze mě poslední zbytky nervozity. Vzal si na starosti stanoviště mé nejstarší Elišky, která se tak ujala role barmanky a číšnice v jednom. Zásobovala strážce stanovišť příděly napečených kouzelných laskomin, mazala na jednohubky zelenou pomazánku ze zvracející dýně a nalévala čarodějné nápoje (ty nám vlastnoručně vyzdobila nejmladší účastnice naší párty, Barunka Blatná).

A tak rekordní počet jinačovických i přespolních příšer mohl v klidu obcházet stanoviště, plnit nejkurióznější úkoly a u toho se ještě dosytosti pomět. Do mé studovny pro poklad odcházela monstra vždy jen po dvojicích, takže jsme ten zbytek zabavili tancem. Variace našich Tučňáků z letního tábora v halloweenském provedení neměla chybu. A Černobílý tanec s umrlčím sólistkami sklidil také zasloužený potlesk. Takže ve finále - dost dobrý!

Silvie the Main Witch

Fotky